Jasné ne těžbě břidlicového plynu v Evropě

Usiluji o zákaz frakování neboli hydraulického štěpení při těžbě břidlicového plynu v členských zemích Unie.

Opatření, které jsem jménem poslanecké frakce S&D předložil na červnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu, bylo parlamentem podpořeno, ale bohužel i přesto do praxe prozatím uvedeno nebude.

Evropský parlament totiž nepodpořil zprávu o energetické bezpečnosti, která jako jeden z bodů obsahovala i toto důležité opatření. To by vystavilo jasnou stopku kontroverzní metodě hydraulického štěpení při těžbě břidlicového plynu v členských zemích Unie. I přes to, že zpráva o energetické bezpečnosti jako celek schválena nebyla, o zákaz těžby frakováním usilujeme i nadále.

Návrh vyzýval členské státy, aby nepovolovaly žádné nové průzkumy, ani při využití již existujících těžebních metod nekonvenčních paliv (jako je právě břidlicový plyn), dokud nebude zaručena jejich naprostá bezpečnost pro životní prostředí a občany. Návrh se opíral o možná rizika a negativní důsledky pro klima, životní prostředí a veřejné zdraví, včetně ohrožení dosažení dlouhodobého cíle, který si Evropská unie vytyčila v otázce dekarbonizace. Nepovažuji hydraulické štěpení za perspektivní technologii, a to především kvůli limitovanému potenciálu nekonvenčních paliv přispět do budoucna k naplnění energetické poptávky Unie. V neposlední řadě roli hrají také vysoké investiční náklady na těžbu.

Můžeme vidět na příkladu Polska či Rumunska, které těžbu povolily, že skutečnost je velmi vzdálena očekávání. První výsledky průzkumů totiž ukazují, že obě země mají mnohem méně břidlicového plynu, než se původně předpokládalo. Ovšem i přesto, Polsko stále patří mezi hlavní odpůrce preventivního zákazu těžby, což vysvětluje třemi důvody. V první řadě těžba má vytvořit nová pracovní místa. Dále přispěje k snížení závislosti na Rusku. A v neposlední řadě může pomoci snížit emise skleníkových plynů, protože by nahradila uhlí v polské energetice. Stejné argumenty je však možné použít pro obnovitelné zdroje nebo technologie zachycování a ukládání uhlíku. 

Těžba břidlicového plynu je nejvíce rozvinutá ve Spojených státech, kde za poslední desetiletí došlo k neuvěřitelnému rozvoji tohoto odvětví, ovšem ani zde jednotlivé státy v přístupu k těžbě nejsou jednotné. Nepanuje zde shoda na tom, jestli těžba břidlicového plynu nepřináší rizika pro zdraví obyvatel a kvalitu životního prostředí. Některé americké státy proto také použití hydraulického frakování na svém území zakázaly.

V rámci březnové delegace Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku do USA jsem jeden z vrtů v Ohiu navštívil. Je nutno konstatovat, že nekonvenční těžba plynu pomocí hydraulického štěpení ve Spojených státech přispěla ke snížení ceny zemního plynu, země se stala nezávislá na jeho dovozu a některým oblastem to přineslo ekonomický rozvoj a nová pracovní místa. Ovšem argumenty proti frakování založené na zdravotních a ekologických rizicích vysoce převažují a je nutné v tomto případě jednat preventivně.

Určitě je také nutné zdůraznit, že nelze srovnávat podmínky ve Spojených státech, které disponují množstvím zcela volných prostranství, a v hustě osídlené Evropě. V současné době některé Evropské země včetně České republiky uvalily na využívání frakování moratorium, jiné metodu povolují. Metoda hydraulického štěpení je založena na vytváření vrtů do hloubky až tří kilometrů pod zemský povrch pomocí stlačené tekuté směsi vody, písku a chemikálií. Hlavní bezpečností riziko představuje především odpadní voda s chemikáliemi, které mohou ohrozit nejen podzemní zdroje pitné vody, ale také ovzduší.

Věřím, že se nám toto opatření podaří nakonec schválit, což by mohlo podstatně ovlivnit další diskuse o tomto energetickém zdroji v EU.