Rok po smrti Jana Kaplického dostala knihovna další ránu. Její výstavba se tak čím dál více ztrácí v nedohlednu. Je to jenom důkaz toho, že inovátorství mělo v Česku vždy těžké časy. A významné stavby taktéž.
Je zvláštní, že Národní knihovna potřebovala novou budovu, ale přitom nyní město plánuje zrušit možnost postavit ji na místě, kde se celý čas plánovala. Zároveň je ochotno zpochybnit výběrové řízení, které samo vypsalo. Je jen škoda, že tomu tak není u mnohem pochybnějších zakázek – město běžně zadává práce nekvalifikovaným subjektům, které nabízí předražené služby, které jiné firmy zajišťují lépe. Jen u zakázky na knihovnu prokázali úředníci a politici až přehnaný smysl pro pravidla. Jenže ne během výběru, ale až po té, co se ukázalo, že výběr nepotěšil oko těch správných voličů a našeho prezidenta Klause.
Chobotnice, blob, knihovna má složitou a nejistou budoucnost. A současné vedení města ji zkrátka nechce. A to je škoda, je to totiž unikátní možnost posunout Prahu ne o krok, ale o celý skok dále. Jenom tedy doufám, že knihovna sice bude mít stejně těžký život, jako mělo Národní divadlo, ale že nakonec v Praze bude stát v takové podobě, jako navrhl Jan Kaplický.
Stát se to může už po volbách. Jako sociální demokraté podporujeme moderní umění a architekturu, a tak bude jedním z našich kroků v oblasti kultury, přijít s návrhem možných řešení, jak chobotnici postavit. Na to, aby takový návrh ale skutečně prošel bude potřeba většina příznivců Kaplického na půdě pražského Zastupitelstva.

