Už dvacet šest let si připomínáme výročí sametové revoluce, která má nezastupitelné místo v naší historii.
I přes mnoho chyb a omylů, kterých jsme se jako celá společnost od roku 1989 dopustili, je podle mě nad slunce jasné, že hlavní a kvalitativní změna, jež přišla se 17. listopadem, je věcí pozitivní. Změna režimu nám otevřela nový svět a možnosti. Přinesla svobodu, spravedlnost a demokracii, které však s sebou nesou i závazky, jako je zajištění mezigenerační solidarity a sociálních principů. Na to je třeba vždy upozorňovat, a proto i čeští i evropští sociální demokraté mají ve svém erbu vedle hodnot svobody a spravedlnosti i třetí pilíř, kterým je solidarita.
Spolu s osobními svobodami jsme se s událostmi 17. listopadu dočkali celospolečenských změn, díky kterým jsme mohli začít spolupracovat i se západními zeměmi Evropy a stát se později členy Evropské unie. Díky tomu nyní můžeme spolurozhodovat o dění v Evropě a aktivně jej ovlivňovat. Ačkoli dnes mnoho lidí zaujímá – pod dojmem první větší evropské krize spojené s migrační vlnou - odmítavý postoj k celé myšlence Evropské unie, já osobně to vidím opačně a jsem přesvědčen, že právě jednotný a koordinovaný postup Evropy může přinést smysluplné řešení. A ani ty nejkrutější teroristické útoky, včetně toho posledního v Paříži, nás nesmí připravit o naše hodnoty a politickou cestu. Vždyť právě o to teroristům jde a právě tomu musíme společně s celou Evropou čelit.
Rozumím tomu, že očekávání občanů byla bezprostředně po listopadu ohromná, a proto dnes mnozí zažívají zklamání. Negativní nálada ve společnosti přitom rozhodně neodráží fakta: vždyť Česká republika má jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, naše ekonomika roste druhým nejrychlejším tempem ze všech unijních zemí, máme stabilní vládu a fungující společnost, ve které nikdo není trestaný za své názory - a to přeci není málo.
Bohužel stále s sebou neseme jisté břímě minulosti, 40 let totalitní historie nelze jen tak vymazat. Zároveň jsme ale schopni mít určitý odstup a vidět chyby, kterých se dopustili naši západoevropští sousedé. A já doufám, že si z nich bereme ponaučení, abychom se jich sami vyvarovali. Proto je důležité si stále historii připomínat a jsem poněkud znepokojen, že se na okolnosti a význam 17. listopadu pomalu zapomíná, a to především mezi mladými lidmi, kteří minulý režim nezažili. Málokdo z nich si dokáže představit, jaké to je nemít možnost se svobodně vyjádřit a svobodně žít.
V den výročí sametové revoluce je správné připomenout, jaké jsou hodnoty naší společnosti, za co bychom byli ochotní znovu bojovat. Protože naše svoboda není samozřejmost a vidíme to v těchto vypjatých dobách dnes a denně.
