Jedním z problémů, kterému se v České republice v současné době nevěnuje tolik pozornosti, jakou by si zasloužil, je tzv. energetická chudoba. Přitom se dotýká celé Evropy.
Co se vlastně za tímto pojmem skrývá? Směrnice Evropského parlamentu říká, že energetická chudoba nastává tehdy, když domácnost nemůže vytopit byt na teplotu 18 až 21°C za cenu, kterou si může finančně dovolit. Přitom však musí být zachovány další základní služby.
Přestože většina obyvatel naší republiky může žít v domnění, že se jich energetická chudoba netýká, opak se zdá být pravdou. Dle statistik Evropské komise energetická chudoba ohrožuje v České republice přibližně 20 % obyvatel, což je velmi vysoké číslo. Na hraně energetické chudoby jsou především lidé v rizikových domácnostech, tj. lidé v důchodovém věku, kteří bydlí ve špatně zateplených velkých domech nebo vícedětné domácnosti s rodičem samoživitelem. Nejčastěji energetická chudoba souvisí s vysokými cenami energií, zastaralým a neefektivním způsobem vytápění, nedostatečnou izolací domů a nízkými příjmy.
Je samozřejmě krok správným směrem, že v České republice vznikl institut energetického ombudsmana při ERÚ, ale u tohoto opatření bychom rozhodně neměli skončit, pro řešení problematiky není dostatečné. EU si musí klást za cíl zjednodušení celého systému. Je potřeba, aby kterýkoli zákazník si sám dokázal porovnat informace o cenových tarifech, což je v současné době vzhledem k složitosti popisu cenových tarifů téměř nemožný úkol. Navíc musí existovat jednoduchý návod, který zákazníkovi umožní odstoupit od smlouvy a přejít k jinému dodavateli.
Od začátku svého mandátu tento úkol v Evropském parlamentu prosazuji a budu prosazovat i nadále. V nedávné době se europoslancům ze sociálnědemokratické skupiny, které jsem členem, podařilo prosadit návrh zprávy o ochraně spotřebitelů energie, kde jsou konkrétní požadavky mj. zákazu podomního prodeje – uzavíraní smluv s dodavateli energie nebo zjednodušení změn dodavatelé služeb. Mé další úsilí směřuje k tomu, aby téma energetické chudoby bylo zahrnuto do směrnice o Energetické efektivitě, která se bude projednávat na podzim tohoto roku. Dalším důležitým úkolem je zlepšení evidence domácností, které se s energetickou chudobou potýkají. Z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí sice vyplývá, že příspěvek na bydlení, ve kterém je obsažen příspěvek na energie, pobírá 11 % domácností, avšak dle odhadů stejného ministerstva je v ohrožení až dvojnásobek. Je proto naprosto nezbytné ochránit skupinu lidí, která je energetickou chudobou ohrožena a vytvořit ucelený systém opatření, který bude schopen riziko do budoucnosti omezit. Pokládám za důležitý úkol sociální demokracie nejen v České republice, ale i v celé Evropě vytvořit cílený program, který by nabídl podporu rodinám ohroženým energetickou chudobou investovat do opatření na snížení jejich spotřeby. Jako dobrý vzor nám může posloužit program Zelená úsporám, který by se jenom upravil tak, aby adresně řešil problém energetické chudoby.
Statistiky dávají jasný signál, že problematiku energetické chudoby nesmíme podceňovat a přehlížet. Vždyť přece k našim klíčovým heslům patří jak spravedlnost, tak i solidarita. Odhaduje se, že v Evropě se energetická chudoba dotýká 50 až 125 milionů Evropanů. A to rozhodně není číslo, nad kterým bychom mohli mávnout rukou.
