Rozbor programového desatera Michala Haška

Na konci října skončil pro sociální demokraty rok plný přemetů a zásadních změn. Po pěti letech se funkce předsedy vzdal Jiří Paroubek, pod jehož vedením sice ČSSD dokázala vyhrát jarní parlamentní volby, ukázalo se však, že veřejnost vnímá tuto osobnost a jeho prostřednictvím sociální demokracii víceméně negativně. Otázka dnešních dnů zní, kdo by jej měl na jaře příštího roku nahradit. Pojďme se podrobněji podívat na programový dokument jednoho z kandidátů, jihomoravského hejtmana Michala Haška.

Michal Hašek se v desateru především staví do opozice k politice prosazované Jiřím Paroubkem. Volá zejména po slušné a důvěryhodné politice sociální demokracie, tedy stavu, kdy bude mít levice v podání ČSSD alespoň elementární koaliční potenciál směrem k politickému středu. Otázkou však zůstává, nakolik je nutné měnit pouze styl politiky a nikoliv její obsah. Byly to sice právě arogance a nedůvěryhodnost, které umožnily současné vládě po výrazném zisku v parlamentních volbách zformovat vládu, na druhou stranu je však namístě důkladnější analýza volebních výsledků uplynulého roku. Zjednodušeně řečeno, je nutné jasně říct, jakým způsobem ovlivnilo vystupování bývalého předsedy náš volební výsledek a zda to byla skutečně pouze osobnost Jiřího Paroubka, jež větší část společnosti podnítila k volbě stran, které by normálně zůstávaly na okraji voličského zájmu.

V současné chvíli je bezesporu nutné ČSSD reformovat, což si uvědomuje i Michal Hašek, obávám se však, že pouhá změna vystupování nám kýžené volební výsledky nezajistí. Nepopírám, že je nutné se zásadním způsobem odstřihnout od éry uplynulých pěti, respektive šesti let, pokud za počátek strmého pádu sociální demokracie považujeme nástup Stanislava Grosse do funkce stranického předsedy, je však nezbytné, aby sociální demokracie v současné chvíli navíc upravila zásadním způsobem svůj program. Michal Hašek celkem trefně konstatuje, že je nutné nalézt nová témata, kterými sociální demokracie osloví širší část veřejnosti a odstranit některá programová dogmata, která z ní v očích zejména mladých lidí a střední generace činí stranu nevolitelnou. Michal Hašek ve svém desateru bohužel klade důraz na zevnějšek sociální demokracie a na úpravu programu vyhrazuje velice málo místa – pro tak svěží dokument je to škoda. Kde jsou explicitně zmíněná některá nová témata? Osobně za ně považuji například ekologii, prosazování přímé volby prezidenta, podporu sportu a živé kultury. V tomto ohledu je desatero podle mého názoru zbytečně povrchní.

K oblasti sociálních služeb a obecně financování státu však Michal Hašek přistupuje podrobněji. Zdůrazňuje nutnost přijetí nových poznatků, které dokazují, že současný sociální systém v kombinaci s masivním zadlužováním není dlouhodobě udržitelný. Kritici Haškova desatera argumentují tím, že se snaží o demontáž sociálního státu a dokonce i zradu voličů, což však značí jejich nepochopení toho, „co tím básník chtěl říci“. Podle mého názoru je vyloučené, aby sociální demokracie programově opustila hodnoty, které zaručují občanům dostupné a kvalitní veřejné služby, je však bezesporu nutné přehodnotit systém jejich financování. Tak alespoň chápu vizi Michala Haška, proto s ním v zásadě souhlasím. Je totiž nutné dokázat, že sociálnědemokratický model neznamená a priori zadlužování veřejných rozpočtů, ale promyšlené investování do rozvoje společnosti. Nesmíme nadále omlouvat obrovské schodky, ale vytvořit rovnováhu mezi udržitelnou fiskální politikou a zajištěním univerzálních lidských práv. Právě to je podle mého názoru budoucností sociální demokracie a jedinou cestou k opětovnému přijetí ČSSD za volitelnou stranu napříč společností.

Z desatera i přes jeho nedostatky cítím snahu o návrat takové sociální demokracie, kterou v roce 2002 volila velká část střední třídy a dokonce i mladí lidé. Cestu za tímto úspěchem by podle Michala Haška měla vydláždit slušnost ve vztahu k občanské společnosti, důvěryhodnost ve vztahu k politickým partnerům a zodpovědnost ve vztahu k veřejným rozpočtům a společenskému rozvoji. Stačí to však?

Programové desatero ČSSD nové generace Michala Haška je líbivé pro širokou veřejnost, podle mého názoru musí však k implementaci do opravdové politiky urazit ještě dlouhou cestu. Ale snaha se cení.